Středa, 15.6.2022

Středa, dva měsíce poté a kruh se uzavírá.

Jedu na Bulovku pro finální výsledky pitvy. Potřetí jako netěhotná. Potřetí a naposled. Na lavičce před vchodem na gynekologicko-porodnické oddělení je hrdé reklamní sdělení: “V roce 2021 jsme na svět přivítali 2371 spokojených miminek.” Až to budou aktualizovat pro rok 2022, Remy v těch počtech započítaný nebude. Ale pořád doufám, že spokojený je. Jen někde jinde.

Výsledky pitvy jsou v principu stejné jako minule, jen s malou změnou. Hyperspiralizace pupečníku, torze pupečníku, hypoxie, asfyxie. Pár cizích slov, které nám ve vteřině změnili život. Jednodušeji řečeno, pupeční šňúra nebyla vevnitř rovná “roura”, ale byla hodně spirálovitá, což samo o sobě nevadí, jen pak stačí míň, aby se špatně ohnula a přiškrtila přívod kyslíku k Remymu. Je to pro mně trochu milosrdnější varianta, než že se uškrtil. Někde jsem četla, že člověk jakoby usne, nic ho nebolí. Budu věřit, že to tak je. Že usnul a vzbudil se někde, kde mu je dobře.